Byl Aleister Crowley satanistou?
(podrobnosti o A.Crowley v MENU - A. Crowley)
S názorem, že Crowley byl satanistou (obvykle míněným jako výtka), se setkáváme poměrně často. Tento názor svědčí jednak o neznalosti Crowleyho učení a díla (v českém překladu vyšel jen nepatrný zlomek), jednak o neznalosti nebo neporozumění myšlenkám satanismu.
Crowley ve své Knize Zákona formuloval ideologii Nového Aeonu. Jádrem jeho učení je morální poselství, které člověku velí, aby poznal a konal svoji Pravou Vůli, neboť tato je Zákonem. Pravou Vůlí je míněno rozpoznání, akceptování a aktivní naplňování konkrétního poslání každého jednotlivého člověka. U každého lidského jedince je totiž tato Pravá Vůle jiná, což vyjadřuje Crowleyho výrok, že „každý muž a každá žena je hvězda“, pohybující se (a mající se pohybovat) po své vlastní (životní) dráze. Politické konsekvence – můžeme-li to tak říci – svého učení shrnul Crowley v následující deklaraci.
Práva člověka
Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
Není žádného Boha kromě člověka.
Člověk má právo žít svým vlastním životem.
Člověk má právo žít způsobem, jakým chce.
Člověk má právo oblékat se, jak chce.
Člověk má právo pobývat, kde chce.
Člověk má právo cestoval po zemském povrchu, kam chce.
Člověk má právo jíst, co chce.
Člověk má právo pít, co chce.
Člověk má právo myslet si, co chce.
Člověk má právo říkat, co chce.
Člověk má právo psát, co chce.
Člověk má právo tvořit, co chce.
Člověk má právo malovat, co chce.
Člověk má právo tesat, co chce.
Člověk má právo pracovat, jak chce.
Člověk má právo odpovídat, jak chce.
Člověk má právo milovat, jak chce, kdy, kde a koho chce.
Člověk má právo zemřít kdy chce a jak chce.
Člověk má právo zabít ty, kdo by chtěli těmto právům odporovat.
Ideologii satanismu formuloval Anton Szandor LaVey ve své Satanské bibli. Před LaVeyem byl satanismus jen pouhou negací křesťanství, a teprve on vtiskl satanismu pozitivní myšlenkový náboj, učiniv jej tak schopným stát se životní filosofií. Satanistická filosofie a etika je pregnantně shrnuta v LaVeyově Satanském devateru a v Jedenácti satanských zákonech Země.
Satanské devatero
1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání!
2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky!
3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam!
4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku, vyplýtvanou na nevděčníky!
5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře!
6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry!
7. Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se díky „božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji“ stal nejzkaženějším zvířetem!
8. Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k fyzickému, mentálnímu nebo emočnímu uspokojení!
9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu!
11. satanských zákonů Země
1. Nesděluj své rady nebo názory, pokud o to nejsi požádán.
2. Nevykládej o svých problémech ostatním, pokud si nejsi jist, že ti chtějí naslouchat.
3. Jestliže vejdeš do cizího příbytku, dej najevo respekt, nebo tam nechoď.
4. Když tě host v tvém příbytku obtěžuje, nalož s ním tvrdě a nemilosrdně.
5. Nedomáhej se sexuálního sblížení, pokud jsi k tomu nedostal od partnera signál.
6. Neber si, co ti nepatří, s výjimkou případu, že je to břímě pro druhou osobu, a ona pak vydechne ulehčením.
7. Uznávej sílu magie, pokud ji úspěšně využíváš k uskutečnění svých tužeb. Jestliže popřeš sílu magie poté, co jsi ji s úspěchem použil, ztratíš vše, čeho jsi dosáhl.
8. Nestěžuj si na nic, co se tě přímo netýká.
9. Neubližuj malým dětem.
10. Nezabíjej zvířata, pokud nezaútočí, nebo pokud je nepotřebuješ pro svou obživu.
11. Jestliže se procházíš v otevřené krajině, nikoho neobtěžuj. Jestliže někdo bude obtěžovat tebe, vyzvi jej, aby přestal. Pokud nepřestane, znič jej.
Určité podobnosti, které v obou těchto filosofických koncepcích můžeme najít, jsou pouze povrchního charakteru a týkají se spíše praktických konsekvencí než ideologických východisek. LaVey nabízí pragmatickou a v současné době vysoce funkční životní filosofii, zatímco Crowley v principu stojí na pozicích idealismu. Imanentně je zde totiž obsažena myšlenka, že každý člověk si svoji Pravou Vůli buď sám předem (před svou inkarnací) vybral, nebo že mu byla někým (Nejvyšším principem) předem stanovena. Tento rozpor mezi učením Nového Aeonu a učením satanismu je radikální. Nechci se přít o to, která z obou koncepcí je „lepší“. Chtěl jsem pouze poukázat na zásadní rozdíl mezi oběma koncepcemi.
Další argumentace na podporu názoru o údajném Crowleyho satanismu se zpravidla odvíjí od jeho protikřesťanského postoje a opírá se též o některé momenty z Crowleyho života. Jedním z mnoha magických jmen, která Crowley v průběhu své magické kariéry přijal, bylo i Beast 666. (Většinou se překládá jako Bestie 666, doslovný překlad zní Zvíře 666, já dávám přednost překladu Šelma 666 kvůli biblickým konotacím.) Zde je třeba si uvědomit, že ne vše, co se jeví jako protikřesťanské, je nutně satanistické. Programové snahy emancipovat se od vlivu křesťanství začaly už někdy v době osvícenství. Tyto snahy byly vždy „satanizovány“. Pokus naházet vše protikřesťanské do jednoho pytle je však naivní a navíc je důkazem neporozumění nebo nezájmu porozumět jednotlivým typům protikřesťanské argumentace. Nelze zde zacházet do podrobností.
Jako jasný důkaz Crowleyho satanismu bývá uváděn jeden Crowleyho rituál: Crowley pokřtil ropuchu jménem Ježíš Kristus a posléze žábu ukřižoval. Tento obřad samozřejmě na první pohled vykazuje blasfemický charakter – je to jakási černá mše na druhou. Skutečný cíl zmíněné ceremonie byl však iniciační. V životě magika západní tradice se může vyskytnout moment, kdy se magik potřebuje oddělit od křesťanského učení a egregoru, na nichž může nevědomky stále vnitřně lpět. Platí to i dnes a v Crowleyho době, kdy byla pozice křesťanství silnější než v současnosti, to platilo tím víc. Toto oddělení se děje formou rituálního aktu, jehož podoba může být nejrůznější. Záleží na magikově „duševní situaci“. Crowley pocházel z bigotně křesťanské rodiny. Není proto divu, že jeho akt oddělení se od křesťanství měl poněkud dramatickou formu.
Dnes se křesťanství vytrácí jak pára nad hrncem, zatímco obecná lidská potřeba transcendence zůstává. Domnívám se, že každý duchovně založený člověk by se měl spíše zamyslet nad tím, čím bude takto vznikající duchovní vakuum zaplněno, než spekulovat o v podstatě scholastických otázkách, jako je např. otázka údajného Crowleyho satanismu.
Josef Veselý